Štítek: muž

Nevíte co s volným časem? Vařte!

kucharMožná to zní bláznivě, ale věnovat se ve volném čase vaření? Budete se divit, ale je to tak a možná ještě zazáříte. Že nevíte, k čemu je to dobré? Přesvědčíte se a dáme prostor i nějakému tomu výzkumu, který by nás měl o správnosti této teorie utvrdit.

Chlap v zástěře

Jste single? Zamyslete se nad tím, kolikrát jste si už říkali, jak by se vám hodilo umět vařit. Nejste single? Zamyslete se nad tím, kolikrát jste si už říkali, jak byste své partnerce udělali radost a něco jí uvařili. Pro všechny, ale nejen pro ně je tady právě možná čas na změnu. Jak bylo v mnoha anketách řečeno, chlap v zástěře je sexy a když si v kuchyni umí poradit, nejen, že to vypadá dobře.

Jak začít a proč?

vajickoV současné době máte mnoho možností. Základní verze je určitě vzít si klasickou kuchařku a zkoušet recepty podle ní. Jenomže koho ohromíte s tím, že umíte uvařit knedlíky se zelím? Na ty si přece můžete raději zajít do oblíbené restaurace nebo je umí vaše partnerka. Tudy asi cesta nevede.

Další možnost je televize. Na televizních obrazovkách se objevuje mnoho pořadů, kde se můžete inspirovat nebo dokonce naučit mnohé nové a velmi zajímavé triky a recepty od profesionálních kuchařů. A někdy se jedná o opravdu jednoduché věci.

Proč začít, to je otázka, kterou může napadnout mnoho mužů. Jenomže při mnohých slavnostních chvílích můžete své přátele a rodinu mile překvapit, dokážete si poté sami i v těch nejobyčejnějších anebo nejzáludnějších situacích poradit anebo jenom tak pro radost. Důvodů je mnoho. Navíc můžete získat velký obdiv.

Zkuste kurzy vaření

Možná nejlepší cestou, jak začít vařit, je účastnit se kurzů vaření. Ty vás naučí mnoho nového, od těch nejzákladnějších věcí až po ty zajímavé a složité, ale také vás motivují a naučí mnohé s příjemným přístupem a odbornou pomocí. Zkuste vzít svého kamaráda a účastnit se. Třeba se budete nakonec oba divit, jaký sklidíte úspěch.

A jak bylo v nejnovějších výzkumech v Evropě uvedeno, až jedna pětina žen si umění vařit u mužů velmi přeje a dokonce jedna čtvrtina by si přála, aby se to naučili. Co vy na to?

Zvyšte si své sexuální libido

S ubývajícím věkem přirozeně v těle ubývají hormony. Tím pádem toto působí i na chuť k sexu a celkově se sexuální libido muže snižuje. Přesto se ukazuje a ví se, že svádět toto na hormony je pouze věc zjednodušující situaci a jsou i jiné prvky, které vliv na tyto věci mají. Otázka je pak tedy, proč muž v 35 letech nemá na sex chuť a jiný muž v 50 letech si užívá? Tady už nejde totiž o hormony.

Hormony jsou prim, přesto ne docela

Testosteron na nás muže působí různě. Je to hormon tvořený v pohlavních žlázách, tedy ve varlatech a počínaje pubertou, kdy nastartuje podstatné změny mužského těla, konče ve stáří, kdy se jeho vznik tlumí a tím postupně některé věci z mužského života mizí, nám řídí naše specifika, kterými se muž liší od ženy. Samozřejmě velký vliv má i na chuť k samotnému sexu. Právě testosteron připravuje mužské tělo k sexu a je odpovědný za tvorbu spermií a mnohých pochodů spojených s mužskou sexualitou.

A teď bez testosteronu

chlap            Článek čtete asi především proto, že byste si asi vaši chuť k sexu potřebovali zvýšit, nebo vás zajímá, proč se snížila. Jednoznačná odpověď neexistuje. U každého muže je to totiž jiné a individuální. Přesto si uvedeme několik pravděpodobných důvodů. Uvažujme takto. Muži do 50 let nemají zpravidla se sexem problémy. 50-55 rok bývá značně přelomový, po něm se již problémy velmi liší a je třeba je řešit individuálně. Pokud spadáte do věkové skupiny pod 45 let a nevíte, kde je problém, pojďte se s námi zamyslet.

První možnost je tedy značný pokles hormonu. Ale to změna dlouhodobá a ne krátkodobá. Tudíž téměř vyloučená. Navíc jeho tvorba je ovlivněna tím, jestli si jej uměle nedodáváte. Pokud ano, přirozená tvorba se omezí, až vymizí. Pokud by opravdu přestala tvorba, poznáte to i jinde. Vlasy, ochlupení a dále – nutno řešit s lékařem.

Změna životního stylu. Zde se jedná o nejčastější problém. Pokud jste změnili práci, máte nějaké problémy finanční, partnerské nebo existenční, na sex nemusí být chuť. Nemusí jít ale pouze o psychiku. Jestli jste v poslední době přibrali, málo se hýbete a váš život se stává chudým na pohyb, nedivte se.

Stereotyp. Pro mnohé to může být stereotypní způsob života. Stále to samé. Ale s tím se dá bojovat. Zkuste si udělat nějaké životní změny. Dejte si cíle a motivujte se. Vše je možné. Nevěste hlavu a začněte žít. Stereotyp totiž neexistuje, dělají si ho lidé.

Řešte sami nebo s lékařem

            Pokud jste si řádně promysleli, že jste chybu udělali sami a víte, jak ji napravit, je to dobrý krok. Teď to jen zrealizovat. Ať jde o životní styl nebo stereotyp či jiný problém. Pokud ovšem i po napravení těchto chyb nevidíte změnu, zajděte k lékaři. Může pomoci sexuolog, psycholog nebo praktický lékař.

Říkal někdo kvalitní a šťavnatý, středně propečený hovězí steak?

Jak si představujeme správnou, takovou tu chlapskou večeři? Ohřáté párky a pivo, nebo celou škálu polotovarů? Na ty rovnou zapomeňte. Krásný, šťavnatý, středně propečený hovězí steak. Existuje snad něco více krásného, než křehký flák masa? Teď nemáme na mysli kus vakuovaného masa ze supermarketu, který si osmažíte na pánvi, ale máme na mysli pravý steak, jehož pozření vám přinese nadpozemský zážitek srovnatelný s uměleckým dílem. A přitom to není tak obtížné jak se zdá, něco podobného si připravit a proto vám my, extramuž.cz přinášíme tento návod na stylovou a velmi chutnou večeři, na kterou možná sbalíte i nějakou tu ženu, která vás bude mít za mistra kuchyně (a hned při další večeři ji můžete překvapit těmi ohřátými párky).

V prvé řadě musíte zabít krávu. Ne, jen žertujeme, ale výběr kvalitního masa je opravdu zásadní a neměli byste jej podceňovat, protože pro přípravu steaku je zásadní. Maso musí být správně dozrálé, minimálně tři až čtyři týdny. Nejlepší volbou je maso z mladého býčka (ten je cennější než jalovice) z Jižní Ameriky (plemena Aberdeen Angus, Shorthorn, Hereford aj.). Takové maso zraje několik desítek týdnů cestou z Jižní Ameriky k nám do Evropy. Ovšem stačí vám najít kvalitní roštěnku, nebo svíčku. Při výběru masa nám nejvíce pomůže praxe, neboli zkušené oko. Správné maso na steak poznáme dle jeho barvy, neboť správně odleželá hovězí svíčková je po krajích nahnědlá a středový terč je červený, maso na řezu lesklé. Po stisku masa prstem se nemá povrch zase rychle vyrovnat. Jemné mramorování masa je zárukou křehkosti.

Maso už bychom měli, ovšem co teď s ním? Maso si musíme správně připravit a naložit. A to samozřejmě minimálně den před tím než jej budeme připravovat. Pokud máme maso vcelku, je důležité ho správně nakrájet. Správný steak by měl být čtyři až pět centimetrů vysoký, protože přece chceme pořádný flák masa a tak ukrojíme pořádný plátek. Mimo jiné, takto hrubým steakům se říká Tournedos. Viděli jste mámu, popřípadě babičku či jakoukoli ženskou jak mlátí do masa paličkou? Opovažte se! Pokud jste si sehnali kvalitní maso, je skoro hřích jej naklepávat. Stačí mu dát jen pár ran pěstí, tedy klouby maso jemně promasírovat aniž bychom narušili jeho strukturu. Důležitý je samozřejmě i tvar steaku, chceme  přece aby to i krásně vypadalo a proto přichází na řadu provázek. Tím svážeme maso po obvodu a podle chutí pod něj můžeme vrazit třeba slaninu, či jinou ingredienci která nám chutná. Ovšem musí to být ingredience, jejíž chuť maso chytne, opravdu ho nezkoušejte obmotat třeba lentilkami, jakkoli je máte rádi. Pak si masíčko hezky naložíme. Rozhodně nedoporučujeme používat sůl, ta se může dodat až potom a existuje pravidlo, že steaky se prostě nesolí. Stačí je jen naložit do kvalitního olivového oleje a pepře. Takto necháme maso jeden den, nebo alespoň pár hodin, než nám správně nasákne.

Dobrá, nastal onen den epické žranice a my bychom se měli vrhnout na přípravu steaku. Z vlastní zkušenosti rozhodně doporučujeme plyn. Elektrický sporák je sice super, ale steak potřebuje pořádný oheň. Další věcí je kvalitní pánev, měla by to být pořádná litinová pánev, nepočítejte s tím, že na kusu plechu z obchoďáku připravíte kvalitní steak, protože u pánve jde především o to, jak se umí nahřát a vodit teplo. A teplota je u steaku velmi důležitá, de facto ho musíme překvapit a hodit na nejvyšší stupeň rozpálenou pánev. Na stupních samozřejmě záleží propečení steaku, ovšem my se zabýváme tím nejlepším, tedy středně propečeným.

Hodíme tedy maso na pánev bez oleje, protože pokud jste jej naložili do olivového oleje, má v sobě dostatek mastnoty. Osmahneme maso s každé strany tak tři až čtyři minutky. Tím se maso zatáhne a šťáva zůstane uvnitř.  Žádném případě se nepokoušejte maso převracet vidličkou. Neměli bychom ho narušovat a proto je vhodné použít kleště nebo obracečku. Po těch pár minutách dáme maso na talíř a překryjeme alobalem, aby si trochu odpočinulo. My jsme si mezitím rozpálili troubu. Necháme maso tak pět minut odpočinout a vrazíme ho tam, tedy do trouby. Tam jej  necháme dodělat. Ještě před tím můžeme přidat i sůl, jejíž použití jsme před tím nedoporučovali a to z jednoho prostého důvodu. Sůl totiž vysušuje a kdybychom maso solili před tím, tak by sůl vytáhla z masa veškerou šťávu. Když už je ale maso osmahnuté, tak nehrozí, že by sůl nějakou šťávu vytáhla. A to je všechno, po pěti minutách v troubě maso vytáhneme a servírujeme. Jako příloha jsou vhodné brambory vařené se slupkou, chřest, či nějaký salát.

Co když váš ženská podvádí?

Nikomu to samozřejmě nepřejeme, nicméně nevěra tady byla a bude. Může se stát komukoliv z vás i přesto, že si myslíte kterak máte skvělý bezproblémový vztah. Jediný případ kdy si můžete být zaručeně jistí, že vás vaše ženská nepodvede je pouze ten, když žádnou nemáte. Což je ovšem taky docela blbé. Nuže, co teda dělat, když zjistíme to, že ve vaší garáži parkuje další auto?

Nabýt podezření že je vám ženská nevěrná je docela jednoduché, zvlášť když jste paranoidní žárlivý týpek. Nicméně, ne vždy se musí jednat o paranoiu. Samozřejmě nemyslíme případy, kdy se vrátíte nečekaně domů a najdete tam chlápka v poloze ležícího střelce na vašem hřišti. Z toho už se asi těžko vykecají. Máme na mysli drobné detaily, náznaky a změny v chování, kterých si, pokud se znáte dlouho, prostě musíte všimnout. Samozřejmě, chytrá ženská se dokáže ovládat, ale většina ne. A indicií je opravdu spousta, například časté ťukání smsek (pokud je fakt blbá, tak i před vámi), častá kontrola mobilu „jestli něco nepřišlo“ a nadšený (nebo naopak vyplašený) pohled při sebemenším pípnutí mobilu. Nebo vám často neříká kde byla, vždycky šla „někam“ zařídit „něco“ atp. , podobně jako jste odpovídali mámě, když jste byli na základce. Vlastně tak nějak zjišťujete, že o vaší ženské víte nějak míň než vždycky. Patří k tomu samozřejmě i změny v chování, což ale záleží na osobnosti. Některá je na vás nějak podezřele hodná, další je třeba jedovatá jako zmije (což je způsobeno tím, že ji někdo utáhl na vařené nudli a z toho co ji nahučel do hlavy pak ona vidí na vás chyby, které vlastně chybami nejsou). Tohle je různé a musíte to poznat podle toho, jak se vaše partnerka chová normálně. Něco jako pozdní špatně vysvětlené příchody, neobvyklý počet naježděných kilometrů a podobně snad není třeba vysvětlovat, nicméně toto není návod jak, jsou to jen možné příklady. V žádném případě nechceme, abyste na základě našeho článku nespravedlivě obviňovali partnerku. Musíte to vycítit a poznat sami. Popřípadě si sehnat potvrzené důkazy.

A co teda dělat když zjistíme, že je to pravda a váš sladký medvídek se svíjí pod někým cizím? Hlavně proboha nikoho z účastníku nezabijte. Ne že by si to nezasloužili, ale za desetiletí ve vězení vám žádná ženská nestojí. De facto to samé platí o násilí, můžete dát v afektu všem na budku, jenomže to vám uleví jen krátkodobě a nic to neřeší, problém zůstává dál. Pokud jste masochista, můžete ji nenápadně dávat najevo pár věcí, dokud se sama nepřizná. Nejlepší je ovšem udeřit hned, ať víte na čem jste a můžete to řešit.

V prvé řadě je potřeba se uklidnit. Můžete si zajít třeba s kamarádem na pivo a podrobně to s ním rozebrat. Dávejte ale bacha na to, aby to nebyl váš společný přítel, ty z toho vynechte. Ono vůbec byste to neměli moc rozmazávat, lidé budou akorát rozpačití z toho, že se dozvěděli něco, o co vůbec nestáli.  Taky nezkoušejte dělat kázání vaší ženě a jejímu novému kolíkovi. Akorát je to více semkne k sobě. Je důležité si pořádně promyslet, co všechno jste spolu vybudovali a jestli o ni i pořád stojíte. Důkladně si promyslet všechna pro a proti a rozhodnout se, jestli ji pošlete k šípku, nebo ne. Pokud se rozhodnete podle starého pořekadla „Až vás přestane bavit, zbavte se jí a pořiďte si jinou“, máte to jednoduché, všemu je konec a začínáte znovu bez ní. Pokud se přeci jen rozhodnete opačně, je důležitá jedna věc. Rozhodně ji neodpusťte hned. Je to stejné jako s malým děckem, když mu něco projde lehce, udělá to znovu. Po pár dnech ji ale zcela neodmítejte, pokud ji budete ignorovat, de facto ji pošlete do náruče jejího milence, protože tam se jí něžností dostane dostatek. Taky po ní nevynucujte ať vám potvrdí a řekne, že i když se to stalo, pořád vás má ráda záleží jí na vás. Existuje totiž jen jedna možná odpověď kterou chcete slyšet a proto se na to ptát je zcela zbytečné. Pokud je to pravda, řekne vám to sama. A důležitá hlavní věc, která je zvlášť v dnešní době moderní, hlavně ji nevyhrožujte sebevraždou. Za prvé je to ubohé a za druhé tím dáváte najevo svoji slabost. Mimo jiné, na sebevraždu opravdu v žádném případě nepomýšlejte, je to hloupost. Pěknou věcí, kterou si po právu zasloužíte je kontranevěra, kdy si užijete vy, alespoň na jednu noc. Ovšem v tomhle případě je docela možné, že si to budete navzájem oplácet a oplácet…

Možná byste se taky měli zamyslet, jestli za to nemůžete trochu vy. Samozřejmě, do ženské stačí nalít pár drinků a každý chlap co umí trochu líp mluvit a nějak vypadá ji dokáže ukecat, jenomže je taky možné, že vyhledávala něco, co neměla. Možná byste měli zapracovat trochu na sobě. Ale nezapomínejte na to, co udělala.

Měli byste pracovat v noci?

Jste kurva nebo zloděj? Ne, nemusíte být ani jedno, ale nemohl jsem si odpustit připomenout ten krásný výrok poslance Krátkého, který se tak nelichotivě vyjádřil o všech lidech, kteří pracují v noci. I když on to tak jistě nemyslel, byl jen vyděšený jako králík v pasti z toho, že by snad musel pracovat v noci. Ale jak na nás vlastně působí práce v noci?

Práce v noci je potřeba, ať už jde o nepřetržitý provoz, nebo o práce, které se přes den dělat nedají. Na lidské tělo i mysl nemá zrovna blahodárný účinek, ovšem podle toho by také měla být adekvátně ohodnocena a člověk který dělá v noci by to měl na svém platu poznat. Ale co si budeme nalhávat, většinou tomu tak není. Noční směny jsou pro organismus velkou zátěží a na zdraví mají velice negativní vliv, hlavně kvůli tomu, že tělo bývá často přespříliš unavené, má převrácený biorytmus a ponocování je také velkou zátěží na srdce. Ovšem, to není všechno. Podle průzkumu ve kterém léta testovali letušky a policisty pracující v noci a jen ve dne přišli na to, že ta část pracující v noci má větší riziko vzniku rakoviny. Samozřejmě proti tomu něco můžete dělat, pokud tedy už v noci dělat musíte. Je důležité dodržovat určitou pravidelnost, tedy důkladně spát ihned co se dostanete domů, dodržovat pravidelnost stravování a podobně. Ačkoli z praxe je známo, že spánek po noční není spánek, ale spíše padnutí únavou. Nicméně, nespat po noční, či jít spát až odpoledne je hodně špatné a vaše tělo tím velmi trpí.

Dalším negativem nočních směn je dopad na váš mozek. Ten samozřejmě také potřebuje spánek, a když mu ho nedopřáváme, jeho funkčnost se rapidně snižuje. Což je jasné, jen si zkuste po noční počítat rovnice. Lidé dělající v noci také mají často kolísavou náladu, díky únavě mívají náladu často špatnou a ani po vyspání, které bývá stejně nedostatečné, to nebývá lepší. Práce v noci vás navíc může vyčerpat až do extrému, kdy u vás nastane tzv. „burnout“, tedy syndrom vyhoření, což už je ale vážný problém a nikdy jsem neslyšel o nikom kdo by něco podobného měl. Častější bývá úplně obyčejné vyčerpání, které je u lidí pracujících v noci, či na směny, častější. Projevuje se např. bolestí hlavy, svalů, očí, nechutenstvím, ospalostí, podrážděností, neurotickými stavy, závratěmi, zhoršováním paměti a pozornosti, malátností. Vyčerpanost je stav vystupňované duševní, sociální a fyzické únavy, který je provázen silným a trvalým stresem, zátěží, subdepresemi až depresemi. Samé hezké věci.

Že práce v noci není nic zdravého víme. Je ale opravdu zaplacená lépe, než když děláte jen ranní? Ano, mělo by to tak být, nicméně není tomu tak, rozhodně tam není takový rozdíl, který by byl adekvátní tomu, že si ničíte zdraví. Což je špatně. Zákoníkem práce nařízené příplatky za práci v noci nejsou nikterak veliké a proto záleží spíše na zaměstnavateli. Na druhou stranu, výhoda práce v noci je ta, že člověk má k dispozici více volna, což je ovšem jen teoretické, protože když je člověk unavený tak, že se mu nechce ani vstát z postele, tak je mu volno celkem k ničemu.

Pracujete-li, nebo pokud přemýšlíte o tom, že byste vzali práci v noci, dobře si to předtím rozmyslete a spočítejte si, jestli se vám to vůbec vyplatí a to nejen finančně. Zdraví je totiž důležité a mělo by být na prvním místě.

Jak být kreativní?

Kreativita, ať už je používána na cokoliv, je určitě důležitá součást života. V dnešním článku vám přinášíme pár drobných rad jak se stát kreativní, nebo jak v kreativnosti poskočit na vyšší level. Samozřejmě se nemusíte těmito radami řídit doslova, jelikož každý člověk je jiný, nicméně snad vám třeba pomůžou třeba i něco malého změnit v životě. A zůstat kreativní.

Pořádek

Zní to sice otravně, ale pořádek na pracovišti, na stole a konec konců i třeba v počítači na ploše je důležitý, stejně jako úklidem setříděné věci. Dík tomu se budete lépe ve všem orientovat a vůbec se všeobecně cítit lépe a co je hlavní, bude to mít blahodárný vliv na váš mozek a tím pádem se vám bude i lépe přemýšlet. Možná to znáte, když potřebujete něco napsat, tak jen odhrnete pár věcí na stole tak, aby se vám tam vlezl sešit. Ovšem je opravdu dokázáno, že když bude stůl uklizený, práce vám půjde lépe.

Pište

Noste u sebe pořád nějaký poznámkový blok či sešit. Pokud dostanete nějaký nápad, či jen drobnou myšlenku, okamžitě si ji zapište. Nikdy nevíte kdy se vám bude hodit a až si tak budete někdy nad něčím lámat hlavu, nahlédněte do něj, jistě tam naleznete nějakou inspiraci. A to se určitě hodí. Člověka kolikrát něco jen tak napadne, chvíli o tom přemýšlí, ale když si na to pak snaží vzpomenout, už neví jak to přesně bylo. Proto je důležité si svou geniální myšlenku zaznamenat ihned. Z vlastní zkušenosti vám můžu doporučit diktafon, žijeme přeci v jedenadvacátém století a mobil má u sebe každý. Tedy, musí být s diktafonem, ale to je dnes samozřejmost. Tohle vám navíc ušetří místo, protože sebou nebudete muset tahat poznámkový blok a pero.

Zkusili už jste někdy tzv volné psaní? Spisovatelé to tak občas dělají, ale může to v něčem pomoci komukoli. Dělá se to tak, že si sednete k počítači, či ke kusu papíru, a začnete psát. Začnete psát cokoliv, nemáte to dopředu promyšlené, skládáte slovo ke slovu, větu ke větě. Divili byste se jak často napíšete až filozofickou stať třeba o tom co vás štve. A když ne, tak aspoň zajímavou povídku. Nicméně, cítím potřebu upozornit, že pokud budete jen tak volně psát své myšlenky na papír, bude se rychlost psaní zvyšovat díky tomu, že v hloubi duše máte radost z toho, že jste to konečně napsali na plnou hubu (nebo spíš na plné pero?) a můžete se dostat do psacího rauše, což znamená, že budete mimo dokud nenapíšete všechno co chcete.

Katalogizujte, dělejte si seznamy. Máte toho moc? Udělejte si seznam všeho, co musíte udělat a položky seřaďte podle priority. A pusťte se do toho. Každou položku si pak odškrtávejte a stoprocentně všechno v termínu dokončíte. Když se toho navalí moc, lidé totiž mají tendenci panikařit a říkat si že toho mají moc, že nestíhají, sedí s hlavou v dlaních a říkají si: Čím mám začít? Seznamem. Nebo plán. Člověk by si měl vytyčit nějaký cíl, zvolit nějaký plán a podle něj se řídit.

Zkuste si třeba párkrát do týdne přečíst jednu dvě stránky ve slovníku. Zní to zbytečně, ale rozšiřuje vám to slovní zásobu a obzory. A budete strašně chytří.

Vypadněte od počítače

Radit tohle v internetovém magazínu je krapánek kontraproduktivní, ale je tomu tak. Počítač se stal nepostradatelným nástrojem a pomocníkem, ale kolikrát se vám stalo, že jste museli pracovat na počítači, ale ještě předtím jste zkontrolovali email, pak facebook, pak dalších pět webů, pak facebook a pak jste strávili půl hodiny na extramuž.cz. Z pěti minut, které jste si dovolili na zdržení, se rázem stala hodina. Takže, vstaňte a běžte pryč. Běžte někam kde jste ještě nebyli, poslechněte si nějakou hudbu, nebo hudební styl, které jste ještě neposlouchali. A obklopte se kreativními lidmi, spolupracujte s nimi. Vliv okolí nás totiž ovlivňuje nejvíc a může za náš růst. Jednoduše, žijte.

Odpočívejte

Dopřejte si kvalitní a vydatný relax, nervózní a unavený člověk je k ničemu. Navíc, pokud v práci nevíte jak dál, přestávka (přestávka, ne se na to vykašlat) je dobrá volba. De facto je to podobné jako ve sportu, pokud ho nebudete kombinovat s odpočinkem a rehabilitací svalstva, bude vám sport spíše škodit.

Myslete!

Když něco děláte, nebuďte na sebe tak přísní. Snažte se dívat na světlou stránku věci a dovolte si dělat chyby. Chybovat je lidské a vy byste se neměli snažit být dokonalí, protože dokonalý není nikdo. Když něco nejde, není potřeba to lámat přes koleno. Možná by stačilo podívat se na to z jiné stránky. Pokud chybovat nechcete, procvičujte. Když budete cokoli trénovat, budete se v té činnosti jen zlepšovat, to je víc než jasné. Také buďte otevření, snažte se vnímat druhé lidi a možnosti které vám okolní svět poskytuje. Z toho prvního můžete získat zpětnou vazbu a z toho druhého, tam jsou možnosti nekonečné.

Další důležitou radou je: Nikdy to nevzdávejte. Kdo se předem vzdá, je ztracený. A nevzdávejte se i kdyby to znamenalo porušení jakýchkoliv pravidel které společnost diktuje. Vy jste společnost. A kdo neriskuje, ten nevyhraje, jak se říká. Každý člověk si později řekne, proč jen to neudělal, když měl možnost a lituje toho. Nabízejí vám novou práci, která se zdá úplně skvělá, ale vy se bojíte, protože už máte svou stávající práci dlouho? Když vás vaše práce nebaví, běžte do nové! Co se může stát, práce je práce, pořád je to věc, která tady bude i když vy nebudete. Líbí se vám holka? Běžte za ní, oslovte ji! Nemáte co ztratit, riskujete akorát to, že vám řekne: Odpal blbečku. Ale to je jen její problém, ne váš.

Nezapomínejte se bavit!

A co je nejdůležitější, hlavně už proboha něco dokončete

Chrrrrrrrrrrrrrrrrápete?

Chrrrrrrrrrrrrrrrrápete?. Že ne? No, je docela možné že o tom ani nevíte. Nicméně pokud s někým žijete, je téměř jisté že to víte a je úplně jisté, že to vaší partnerce vadí, protože chrápání je fakt jedna z nejprotivnějších věcí, zvlášť tehdy když chrápavec usne dřív než vy. A nejenom přítelkyně nebo manželka, podle vašich decibelů to klidně může vadit i sousedům o patro výš. Na druhou stranu, u chlapů je to problém, kdežto u ženských je to hnus, takže jsme na tom chlapi zase líp.

Chrápání nastává většinou v hlubokém spánku, když se vám něco zdá, když máte rýmu, ale taky třeba z nezdravého stravování, kouření, nebo přehnaného chlastání. Ačkoli je příčin více, výsledek je vždycky stejný, nepříjemný prasečí zvuk který se line z vašeho hrdla. Z lékařského hlediska je příčinou chrápání ztráta svalového napětí v jazyku a čelistech. Proto chrápete nejvíce když ležíte na zádech, protože čelist poklesne dolů (polopaticky, otevře se vám huba) a jazyk mírně zapadne do hrdla.

Podle studií je dokázáno, že chrápající člověk může probudit vlastním chrápáním i sám sebe, ale ruku na srdce, stalo se vám to někdy? Studie mi přijde trochu vycucaná z prstu. Pokud nás vlastní chrápání probudí, neprobudí nás onen chrčivý zvuk, ale to že se z chrápání na okamžik zadusíme. Což může být i varování před nezdravým stylem života, ale ve většině případů je zcela neškodné a jediný problém je v tom, že chrápající obtěžuje okolí.

Když s chrápáním chcete něco udělat, existuje řada cest, z nichž některé jsou složitější a některé jednodušší. Tou nejjednodušší formou je lehnout si na břicho nebo na bok (i když na boku se chrápe taky docela dobře) a před spaním si ještě zopakovat: Ležím na břiše (na boku) a tak zůstanu. Časem si to nacvičíte tak, že toto předsevzetí budete nevědomky dodržovat i ve spánku a zůstanete v „bezpečné“ poloze. Dalším, ale docela drastickým způsobem je všití třeba gumového míčku na záda pyžama, kdy vám ležení na zádech bude nepříjemné a automaticky se otočíte do jiné polohy. Nicméně, určitě znáte ten vtip o ženské, která přivazovala manželovi na záda hrnec.

Existují ale i další metody, jako například tyhle. V ložnici zvyšte vlhkost vzduchu. Pomůže vám to v lepším dýchání a tím pádem sníží možnost chrápání. Nebo zkuste tohle, nějakou dobu, tak dvě až tři minuty si dejte ruku pod bradu a tlačte do ní čelistí. Jazyk při tom zapírejte o přední zuby. Další možnost kterou jsem pro vás vyčetl je fakt dobrá a hodně se mi líbí. Spočívá v tom, že před spaním si párkrát tiše vzdychněte. Nicméně, takové ááách si často říkáme při jedné velmi příjemné věci, takže pokud vaší přítelkyni, manželce (či milence nebo náhodné kolemjdoucí) vadí že chrápete, tak s ní obcujte do vyčerpání. To povzdechnutí z vás jistě párkrát vylítne a ačkoli vám to v chrápání třeba vůbec nepomůže, tahle možnost je fakt příjemná. Aneb dobrý sex vyléčí všechno.

Pokud ani jedna z možností nezabere, zkuste pořídit partnerce špunty do uší. Za prvé neuslyší vaše chrápání a za druhé si při ranním sexu nevšimne že ji říkáte Blanko, ačkoli se jmenuje Monika.

Poslední možností jak se chrápání zbavit je nepříjemná operace. Tedy, nevím zda je nepříjemná, ale něco jako operace asi moc příjemné nebude. Chirurgicky lze chrápání vyřešit dvěma způsoby. Tím prvním a méně nepříjemným je operace laserová. Ta se provádí tak, že vám lékař znecitliví patro a následně laserem upraví jeho tvar tak, abyste nechrápali. Po operaci chvíli trvá než si zvyknete na tvar nového patra. Nicméně pořád lepší než nosit speciální rovnátka, která vám též zamezí v chrápání. Další metodou je klasická chirurgie, nicméně operací proti chrápání je několik typů a my nejsme lékařský magazín. Operace proti chrápání ale vždycky souvisí s nosem, hrtanem, nebo jazykem.

Pak existuje věc, která se jmenuje prevence. Ta je ale společensky naprosto nepřijatelná, no považte: Nepít? Nekouřit? Zdravě se stravovat? Chodit brzy spát? To už raději chrápat.

Domácí posilovna – část druhá

Minule jsme si probrali kliky a spíše všeobecně cvičení rukou. Dnes se zaměříme na spodní partie, tedy břicho a nohy.

Skvělým cvičením na břišní svalstvo a taky na stehenní svaly jsou střihy nohama. Ty se provádí tak, že si lehnete na záda, zapřete se rukama o zem. Zvedněte nohy nad zem, držte je natažené a stříhejte jimi jako nůžkami. Patami se nedotýkejte země. Nohy se snažíme udržet napnuté a nepokrčené v kolenou. Nohama nemusíte jen stříhat, ale můžete je i zvedat a to do takového úhlu, abyste nepokrčili kolena.  Tento cvik je spíš než na nohy primárně určený ke cvičené břišního svalstva.

Na zemi ještě zůstaneme a budeme cvičit břicho. Skvělým cvikem na břicho jsou tzv. zkracovačky, možná je znáte pod pojmem sedy lehy. Nicméně zkracovačky se provádí s pokrčenýma nohama. Ruce si dáte za hlavu a přitahujete se ke kolenům, přičemž když jste u kolen, snažte se napnout břišní svaly. Ke zpevnění bočních svalů břicha se při zvedání natočte do strany, při dalším zdvihu také, ale na opačnou stranu. Při zvedání se snažte mít záda v rovné poloze, jelikož tento cvik je na páteř náročný a mohly by vás taky nepříjemně bolet záda.

Nejjednodušším cvikem k procvičení nohou, hlavně stehen jsou nejlepší úplně jednoduché dřepy. Při těch je důležité držet záda vzpřímeně a nedřepnout si až úplně dolů, ale do té doby dokud stále cítíme ve stehenních valech napětí. Při zvednutí zpět do stoje propněte nohy.

Když už zase stojíme, tak si seženeme nějakou podložku, které by neměla tenčí než tři centimetry. Položíme ji na zem a špičkami si stoupneme na její okraj. Poté pomalu spouštíme paty, dokud nejsou téměř u země a poté zase zvedáme paty dokud nestojíme na špičkách.

Cviky co jsme popsali v obou článcích nemusíte dělat všechny najednou, můžete se zaměřit například jeden den na cvičení nohou, jeden na ruce, rozhodně doporučuji jeden trénink týdně věnovat protahování a dechovým cvičením. Cviky dělejte po sériích, tedy například deset postupně z každého cviku co jste si vybrali a všechny opakovat čtyřikrát až pětkrát. Počet cviků a počet sérií samozřejmě přizpůsobte vašim možnostem.

Domácí posilovna – část první

Potřebujete cvičit, ale nemáte čas, nebo peníze na posilovnu? Nebo se jen jednoduše stydíte vlézt se svým začínajícím panděrem mezi ty nabušené korbiče? Nevzdávejte to, dostat se do formy bude určitě jedna z nejlepších věcí co jste kdy udělali a správný chlap si musí poradit za každé situace, tedy si i v bojových podmínkách domácnosti přetvořit všední věci na cvičební náčiní. To co získáte upocený v posilovně můžete v pohodě získat z pohodlí domova. Taky upocený.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, zda chcete nabrat svalovinu a sílu, nebo chcete shodit a získat na pružnosti. U obojího je důležitá strava. Když chcete shodit, je logicky jasné co jíst. Zdravě, hodně zeleniny, ovoce, lehká jídla. Pokud chcete nabrat svalovou hmotu, měli byste jíst tak třikrát až šestkrát denně (podle potřeby) střídavě tmavé a bílé maso, vajíčka, mléčné výrobky a samozřejmě nezapomínat na zeleninu a ovoce pro příjem vitamínů. Mimo jiné, zelenina můžete chroustat kdykoli, jen vám to prospěje. U ovoce je to trochu odlišné, protože obsahuje přírodní cukr. Kromě stravy je samozřejmě nutné přijímat tekutiny, voda vás pročišťuje a při cvičení zabraňuje dehydrataci, když se tekutiny dostávají ven například potními žlázami. Nikdy také samozřejmě neopomínejte důkladné protažení celého těla.

Nyní k domácímu cvičení. Základem domácího cvičení jsou kliky. Kliky jsou dobré na trénování bicepsů, tricepsů, vrchní části zad a hrudníku. Základem jsou obyčejné kliky, kdy se dotýkáme země špičkami nohou a dlaněmi. Dlaně musí být od sebe vzdáleny více než je šířka ramen, lokty pokrčené. Podle toho jak cvičíte si zvolte frekvenci a pokrčením rukou dostaňte svou hruď téměř k podlaze, ale nelehejte si na ni. Pak se stejným způsobem zase zvedněte do původní polohy, ale nepropínejte paže, lokty musí zůstat pokrčené. Dávejte také pozor na zvedání zadnice, tělo by mělo být celou dobu v přímce. Kliky opakujeme v počtu v jakém jsme si předem podle svých možností zvolili. Tyto kliky jsou dobré především na cvičení prsou, ale jako všechny typy kliků zpevňují také ruce.

Dalším typem kliků jsou tzv. šikmé kliky. Ty cvičí de facto to samé co obyčejné kliky, ale jsou jednoduší. Potřebujeme k nim stůl, či nějakou podobně vysokou věc. Opřete se dlaněmi o hranu stolu a ustupte do polohy kdy budete mít chodidla vzdálená něco mezi metrem až metrem a půl od stolu (záleží na vaší výšce atp.). Poté postupujete stejně jako u normálních kliků, hrudníkem se musíte dostat co nejblíže stolu, ale nedotýkejte se ho, lokty musí zůstat pokrčené.

Dalším typem kliků jsou úzké kliky a tzv. kliky ze židle (nebo taky zadní kliky). Tyto typy kliků jsou primárně ke cvičení tricepsů. Úzké kliky se dělají stejně jako obyčejné kliky ovšem s tím rozdílem, že dlaně dáme blíže k sobě, minimálně méně než je šířka ramen a tlačíme lokty k tělu. Ke klikům ze židle potřebujeme logicky židli (nebo něco podobně vysokého). Dřepneme si k židli zády a opřeme se dlaněmi o její hranu. Poté posuneme nohy tak,  aby nohy byly v přímce. Zvedáme se a zase spouštíme, vypadá to jako byste si sedali před židli. Na zem nedosedejte.

Kliků existuje samozřejmě více, od ženských kliků, až po „vytuněné“ verze. Například když máte hrudník u země, nezvednete se zpátky nahoru, ale položíte kolena na zem a zadkem postupujete dozadu, dokud nejsou ruce natažené. V téhle poloze zase zvedáte kolena a zároveň se posunujete zpátky do základní polohy. Pak zase dolů a tak pořád dokola.

 K cvičení bicepsů jsou hodně dobré shyby na hrazdě, ale k tomu potřebujete hrazdu. Pokud jste šikovní, nebude pro vás problém dát si hrazdu do rámu dveří, ale dají se koupit i v obchodech. Při shybech se postupuje tak, že se zavěsíte na hrazdu a zvedáte se minimálně k bradě. Můžete to kombinovat tak, že se zvedáte tak, že máte ve zdvihu hrazdu u zátylku. Jednou tak a jednou tak.  Toto cvičení je také určeno k tréninku zad. Posledním cvikem bicepsů co zmíníme je klasické posilování se závažím. Pokud nemáte činku, můžete prostě použít něco co je trochu těžké a dobře se to drží, já osobně mám doma kus železné kulatiny. Uchopíte závaží do ruky a zvedáte nahoru a dolů, základní pravidlo platící u všeho je nechat ruku v lokti pokrčenou.

Když už máme v rukou to závaží, můžeme si taky procvičit ramena. K tomu nám pomůže rozpažování a předpažování. Vezmeme si závaží i do druhé ruky (pokud nemáte, můžete ruce střídat po sériích) a zvedáme je v natažených rukách nad hlavu, pak zase spouštíme dolů. Tedy rozpažujeme.  A tak pořád dokola. Lokty nechejte mírně pokrčené. Předpažování je úplně to samé, akorát že ruce zvedáte před sebe, neboli předpažujete.

To by bylo pro dnešek všechno, ke cvičení doma se vrátíme zase zítra, ať toho nemáme naráz moc. Stejně jako se cvičením by se to ani se čtením totiž neměl přehánět.