Povinné školení levou zadní

Jako zaměstnavatel jste zodpovědný i za řádné proškolení vašich zaměstnanců ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Stejně tak máte ze zákona povinnost seznámit je se zásadami požární ochrany.

Za obě školení zodpovídáte vy, tato povinnost ale pro vás nutně nemusí znamenat jen starost. Pokud zvolíte místo zdlouhavých přenášek online školení, bude tento kurz už primárně starostí vašich zaměstnanců. V předem stanovené lhůtě si sami zvolí čas, který jim nejlépe vyhovuje k absolvování obou kurzů, tomu budou moct přitom věnovat libovolnou dobu.

To, že se s pravidly BOZP a PO dostatečně seznámili, si ověří sami jednak pomocí kontrolních otázek a především během závěrečného testu, který je pro ně podmínkou absolvování kurzu. U online školení BOZP a PO si navíc můžete být jisti, že vaše zaměstnance bude bavit – na rozdíl od tradičních přednášek totiž nejsou zdlouhavá a nezáživná.

Díky interaktivitě, množství příkladů, ilustrací a doplňujících úkolů naopak většinu zaměstnanců budou bavit.

Bezpečnost opravdu všude

Bezpečnost opravdu všude

motorka - silniceBezpečí v jakémkoli a na jakémkoli přepravním prostředku je diskutabilní věc, a snažíme se jí pořád zlepšovat. V případě motorkářů se jedná o – Lepší ochranné prvky přileb

  • Oblečení z kvalitnější materiálů
  • Různé ochranné prvky jako páteřák
  • V dnešní době dokonce airbagy.

Možná to vše ale nestačí.. Možná potřebujeme ochranu i přímo na silnici.

Díkybohu už na to naši vlastenci mysleli a vyrobili prototyp svodidla, které nás bude díky novým prvkům lépe chránit.

S touto novinkou přišel tým z AMO společně s borci v rámci projektu Smart RRS. Pokud by tato svodidla byla schválena, vyráběla by se pouze ve firmě AMDS CR, což je jediný certifikovaný výrobce svodidel v ČR.

Svodidlo je vyrobeno z tzv. mikrolegovaných ocelí které mají o dost lepší mechanické vlastnosti než klasická ocel. Svodidlo je zpevněné aby tlumilo energii nárazu, ale zároveň příliš neublížilo jezdci.

A v neposlední řadě jsou svodidla vybavena jakýmisi senzory které jakoukoliv nehodu zaznamenají, a okamžitě vyšlou signál i s přesnou polohou dopravnímu dispečinku. To bych považoval asi za největší přínos, protože celý proces zasahující jednotky zdravotníků může být rychlejší až o několik minut, a to může zachraňovat životy!

Svodidla už jsou víceméně schválená, jen v pár budoucích měsících je ještě čekají poslední bariérové zkoušky. Pokud těmito zkouškami projdou, budou montovány na komunikacích po celé evropě.

Jak je to vlastně s airbagy?

Airbag v autě dneska bereme jako běžnou věc. Ale víte jak vůbec funguje a jaká je jeho historie? Víte o tom, že podobný airbag jako ve vašem autě se užívá i v kosmonautice nebo letectví? Pojďme se společně podívat do historie těchto vzduchových polštářů, které chrání naše životy už čtyřicet let.

Airbag je vak, který vám v případě nárazu zabrání v tom, abyste si vytřískli zuby o palubku. Nutno říct, že pouze v kombinaci s bezpečnostními pásy (i když ne vždy tomu tak bylo), protože bez nich by vám mohl třeba i zlomit vaz. I s pásy vám ale solidně zmaluje ciferník. Při nárazu zaznamenají akcelerometry náraz a elektronika aktivuje chemickou reakci, při níž vznikne plyn, který nafoukne do té doby složený vak do cca 40 milisekund. Po dalších cca 0,3 sekundách se zase vyfoukne, aby vás nezadusil, nebo jednoduše, abyste mohli co nejdříve opustit vozidlo.

[youtube id=“A2fAgW_1nD0″ width=“600″ height=“350″]

Přitom airbag původně pochází z malých letadel (kde se dodnes využívá), kde ale pracoval na trochu jiném systému. Airbag jak ho známe dnes vynalezl v roce 1952 John Hetrick, ovšem musel čekat až do roku 1967, kdy Allen Breed prodal firmě Chrysler svůj návrh senzoru pro detekci nárazu. V roce 1970 americká National Highway Traffic Safety Administration požaduje, aby byly nové vozy od roku 1974 vybaveny nějakým pasivním zařízením pro zvýšení bezpečnosti. Po pár zkušebních modelech od Fordu pak přichází General Motors a v roce 1972 spatřil světlo světa první sériově vyráběný vůz se zabudovanými airbagy, kterým byl Chevrolet Impala model 73. V dalších letech je pak nabízeli jako dodatečnou výbavu další americké značky automobilů, nicméně nesetkávaly se s velkým úspěchem. Američané bezpečnost v autech příliš neřešili a airbag jim byl dokonce představován jako náhražka bezpečnostních pásů (které se také příliš nepoužívaly). Až v roce 1981 skončila fáma, že airbag je náhražkou bezpečnostních pásů. V tom roce vybavila automobilka Mercedes-Benz svůj model W126 airbagy, které byly napojeny na bezpečnostní pásy a to tak, že při detekovaném nárazu senzory předepjaly pásy a následně vystřelily airbag. Roku 1988 pak přichází první firma, která všechna svá auta vybavuje v základní výbavě airbagem a je jí Chrysler. V roce 1995 pak přišla novinka v podobě bočních airbagů (do té doby byly pouze ve volantu, někdy i u spolujezdce) se kterou přišla automobilka Volvo s modelem 850. S hlavovými airbagy pak přišlo BMW v roce 1998. Menší perličkou je to, že při zkouškách airbagů byli požívání živí vepři, když Volvo v roce 1975 testovalo jak airbag působí na nepřipoutané.

Podobný airbag jako máte v autě má své uplatnění i v kosmonautice, ačkoli teda podobný je trochu přehnaný výraz. Má podobný princip, ale je to samozřejmě něco zcela jiného. Používá se pro zmírnění dopadu přistávajících kosmických sond, například už v roce 1966 ho použily sondy Luna 9 a Luna 13, když přistávaly na povrchu měsíce.

Airbag je samozřejmě skvělá věc, ovšem menší postavy a hlavně děti s ním mají problémy a může jejich nehodu spíš ještě zhoršit. Proto je airbag předmětem neustálého zkoumání a testování, protože bezpečnost v automobilu je velmi důležitá.