V jakých případech má smysl pravidelná konzumace kotvičníku a co vlastně obsahuje?

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je jednoletá bylina s nádherně žlutými květy, která je již dlouho ceněna pro své blahodárné účinky na lidský organismus. Rostlina pochází z Indie a Číny, kde se již po staletí používá v tradiční medicíně. V posledních letech je Kotvičník zemní stále populárnější v Evropě, kde se ten nejkvalitnější pěstuje v Bulharsku. Je to dáno příznivými teplotními podmínkami v této zemi. Výsledkem je kotvičník, který obsahuje větší množství účinných látek než ten pěstovaný v jiných zemích.

K čemu je dobrý kotvičník?

Kotvičník se používá především jako přírodní prostředek proti sexuálním dysfunkcím a ke zvýšení libida. Uvádí se, že rostlina pozitivně ovlivňuje hladinu testosteronu a zlepšuje krevní oběh. To z něj dělá účinný lék na erektilní dysfunkci a další onemocnění pohlavní soustavy u mužů. Kotvičník je ale vhodný také pro ženy. U těch harmonizuje hladinu hormonální soustavy, především hormonu progesteronu a estrogenů. Díky tomu pozitivně ovlivňuje plodnost, ale také celkovou svěžest a chuť do života.

Jaké látky můžete v kotvičníku zemním najít?

Předpokládá se, že účinné látky v kotvičníku jsou saponiny, zejména Protodioscin. Saponiny jsou skupinou sloučenin, které mají širokou škálu účinků na organismus. Mohou působit podobně jako hormony nebo mohou stimulovat produkci hormonů. Kromě toho mohou saponiny pomáhat zvyšovat průtok krve a snižovat záněty v těle. Tribulus terrestris se nejčastěji používá pro své údajné účinky na sexuální funkce. Má prý pozitivní vliv na zvýšení libida, vytrvalosti a zlepšení erektilních funkcí. Tribulus terrestris se někdy používá také jako doplněk stravy pro kulturistiku, protože se předpokládá, že má vliv na hladinu testosteronu a svalové hmoty.

Chcete z kotvičníku dostat maximum?

Pak ho konzumujte společně s dalšími doplňky stravy, například s vitamínem D, který je mimo jiné zodpovědný za vyvážený poměr minerálů v těle. Podporuje vstřebávání vápníku, má vliv ale také na využití sodíku, fosforu, hořčíku a dalších látek. Naše tělo si ho sice umí vyrobit, pokud ho vystavíme slunečnímu záření, ale po většinu roku máme vitamínu D málo.