Hoďte minulost za hlavu!

By: David Goehring

Vzpomínky na minulost si v sobě uchováme všichni. Pamatujeme si všechny důležité data, ale i maličkosti, některé vzpomínky jsou však natolik silné, že přímo ovlivňují i náš současný život. Hlavně v tom případě, že se jedná o špatné vzpomínky, které trvaly delší dobu nebo nějaké ublížení a stihla se ve vás usadit zášť.

Utápět se v minulosti je ale strašně jednoduché a mnoho lidí se do toho ponoří a mnohdy zapomíná na svůj současný život. Vzpomínky vás zavalí a budete se trápit. Někdy člověku může stačit i pouhá domněnka, že se něco takového stalo a jeho život to velmi ovlivní.

Pokud se do vzpomínek ponoříte, stanou se vaší denní součástí a sami sebe budete okrádat o možnost se nějak posunout dál. Sice je naše osobnost utvářena z naší minulost, ale pokud se člověk nerozhodne jít dál, jeho život to velmi ovlivní v negativním smyslu a ochudí se o nové příležitosti. Sice už nepřepíšete stránky, které jsou již napsané, ale můžete psát nové a lepší.

Upřímnost

Cesta k lepší budoucnosti se skládá především z úplné upřímnosti k sobě samých. Nesmíte si nic nalhávat, a pokud vás trápí, že vám někdo ukřivdil, vyřešte si to zpětně. Můžete být příjemně překvapeni. To ale neznamená, abyste zlehčovaly to, co se vám přihodilo. Na vše se dívejte těma správnýma očima. Chcete přece vyřešit svůj životní zásek!

Nemějte strach

Hodně lidí se bojí jednat zpátky do minulosti, vyžaduje to hodně kuráže a odvahy, protože to, co vás již přestalo tolik trápit a bolet se znovu otevře a ještě se v tom budete pitvat. Je možné, že opět prožijete záchvaty smutku, sebelítosti apod. Ale je to mnohem lepší, než kdyby trápení z minulosti vyústilo až do schizofrenie. Nemějte strach z prvního kroku, povede se to!

Vyhledávejte to dobré

By: Tony Alter

Platí, že když se špatná minulost spojí s příjemnou současností, člověk má větší odvahu hledat i příjemnou budoucnost. Nevracejte se jenom ke špatným věcem, ale vzpomeňte si i na příjemné chvíle. Pokud vás partner podvedl, uvědomte si, že předtím to byl ale plnohodnotný vztah. Sice tím nevěra nezmizí, ale vyváží se.

Uspořádejte si přítomnost

Udělejte si ve svém životě skutečný pořádek! Pokud jste čerstvě po rozchodu, zbavte se všech materiálních věcí, které by vám dotyčného mohly připomínat, i když vám to bude líto vyhodit. Šlo by o předměty, které by vás držely v minulosti. Navíc vám to pomůže i s návaly vzteku.

Naplánujte si budoucnost

Lépe se vám bude opouštět minulost, pokud si budete představovat hezkou budoucnost. Sněte, vymýšlejte si, co byste si mohla koupit, co budete v příštích dnech dělat, kam v létě pojedete.

Nebojte se rozlétnout. Vnímejte veškeré detaily reality, zkoušené nové věci, které by vás naplňovaly. Najděte si na každém dni něco hezkého. Možná vám to připadá složité, ale opak je pravdou.

Chování

Pokud se vám nelíbí, jakou roli ve svém životě hrajete, můžete ji jednoduše změnit – změníte své chování. Vezměte si novou roli. Pokud vás lidé v minulosti přehlíželi a vždy jste byla ten podřadný, otočte to. Buďte dominantní a zakřičte si. Vybočujte ze stereotypu a nebojte se zkoušet nové věci. Nemusíte hned měnit práci, stačí i maličkosti. Zvyšte své sebevědomí a důvěřujte si. Nebojte se nových výzev a stále zvyšujte nároky. Nevnímejte věci negativně, poučte se ze své minulosti. Nebojte se lidem říct ne a dělat věci tak, jak chcete vy, jak jste si to vysnili. Naučte se přijímat zodpovědnost a slibte si, že se každým dnem budete snažit být lepší a lepší.

Jděte si za svým

Samozřejmě, lidé si všimnout, že jste se změnili, ale nepřijmou to hned, budou vás přemlouvat a snažit se vás dostat tam, kde jste byli. Vykašlete se na tvrzení, že si zbytečně stěžujete život, a za svým si stůjte! Je to jejich problém, že se s tím nedokázali smířit.

Neochuzujte se

By: David Goehring

Možná zjistíte, že vám chybí něco z minulosti. To, že minulost odstřihnete, neznamená, že ji odstřihnete celou, ale jen určité momenty. Poperte se se špatnými věcmi a věci, a ke věcem, které milujete, si snažte najít cestu zpět. Třeba to vyjde… a pokud ne, i snaha se počítá.

Zastavte se i u sebe

Když už jsme u těch špatností, nezastavujte se pouze nad tím, jestli vám někdo ublížil, ale jestli jste i vy náhodou někomu neublížili. Pokud jste někdy byli příčinou něčí bolesti a je jasné, že ano, i když neúmyslně, poučte se z nich. Je možné, že vás tyto věci mohou tížit. Jestliže se za tu špatnost nemůžete ale ani omluvit, vezměte si to k srdci jako věc, kterou již zopakovat nesmíte. A naopak věci, které napravit jdou i po letech, nebojte se to udělat. Člověk dostane v životě jen to, co dává.

Bolest jako vzkaz

Nejčastěji nás bolí věci, které se týkají rodiny, vztahů s rodiči, vztahů – především do kterých jsme vstoupili s velkým očekáváním, křivda. V případě, že se trápíte, rozhodněte se k tomuto kroku. Bolest lidi oslabuje, ukazuje jejich slabiny a ubírá jim možnost se posunout dál. Mnohdy vede až k fyzickým onemocněním. Berte to jako jednu velkou výzvu.

Pokud bolest nepřestane ani po vyřešení. Zeptejte se sami sebe, proč se vás to tolik dotklo. To samé platí i o ostatních, ptejte se, co je bolelo na tom, co jste jim provedli. Najděte k sobě lásku a přestaňte se trestat.

Proč se bojíme hororů?

Máme před sebou volný večer a člověk si říká, co by tak mohl dělat. Co si pustit nějaký ten film. Nápad je to určitě skvělý. A když film, tak přeci něco pořádného. Na řadu tedy přichází horor.

Kdo se bojí, nesmí…

            Se samotnými horory je to velmi zajímavé. Na každého působí jinak. A na každého působí jinak různý film. Najdeme lidi, kteří se bojí a mrazí je z obyčejné kriminálky, přesto jsou tu lidé, kteří se mohou dívat na „nejstrašidelnější horor na světě“ a ani to s nimi nehne. Přesto platí téměř na 100%, že pro každého z nás se najde film, při kterém nás přinejmenším zamrazí. Záleží na typu osobnosti. Je vědecky prokázáno, že není člověka, který by neměl z něčeho strach – tedy, všichni se bojíme.

Pojďme na to psychologicky

popkorn            Jako máme každý jinak „nastaveno“ to, co je pro nás vtipné, máme každý i jiné „nastavení“ pro strach. Muži jsou samozřejmě stateční. Ale přesto si každý uvědomme, co nás děsí. Rozebereme si základní typy nejděsivějších typů filmů.

Krváky – aneb filmy, plné násilí a krve, zabíjení a různé nechutné procedury s lidským tělem, ale nejen s ním. Tedy strach z ublížení, strach z krve nebo strach z pocitu, že nás někdo může zabít.

Psychologické – často jsou to filmy, kde na nás působí obrovské psychické napětí. Může to být moment překvapení, moment nejistoty, ale často jsou to pocity bezmoci a ve filmu si s hlavními hrdiny pohrává osud, aniž by toto mohli změnit. Pro někoho je to ten nejhorší pocit.

Nadpřirození bytosti. Pro někoho pohádka, pro někoho je to to nejstrašnější, co ve filmu může být. Upíři, vlkodlaci, různí mutanti nebo vetřelci z vesmíru. Na diváka působí pocity neznáma a obav z toho, že nelze předpokládat to, co se stane a neznámé dané postavy.

Jako poslední mohou být pocity ztísněnosti. Tedy pocity z malých prostorů, zmenšujících se prostorů nebo uzavřené místnosti, nekonečné tunely a další.

Kdy je to nejhorší a proč?

            Tyto mnohé pocity, které z hororů máme, tkví v naší výchově. Často jsou nepřímo ovlivněny již v našem dětství. Někdy je to zakořeněné mnohem dále. Samozřejmě filmy s hororovou tématikou nám přijdou nestrašidelnější v noci. Proč? Je to dáno tím, že na nás často působí tma. Tma, která působí na člověka, jako prostředek, kde by měl být ostražitější a mnohem citlivější na dané nebezpečné prvky v okolí. Horor působí na psychiku tím, že nevíme, co se stane a naše ostražitost je napjatá, jako ty struny. Účinná pomoc je rozsvícené světlo nebo zaujmutí pozornosti něčím jiným – hraní si s prsty.