Singl nebo pár?

Jsou lidé, kteří si od své první lásky představují krásnou stavbu, děti, ale pak jsou tu i takoví, co nemají potřebu se s nikým sdružovat a mají pocit, že je lepší být sám. A žijí takříkajíc singl.

Singl. Jaké to je být sám?

Autor obrázku: Victor1558

Je pravdou, že máme svůj klid a svobodu, kdy se nemusíme nikomu přizpůsobovat, nemusíme dělat žádné kompromisy a nemusíme poslouchat žárlivé scény či jiné nemilé řeči a podobně. Může kdykoliv udělat co chceme. A nejsme přivázaní k jedné osobě. Můžeme bez výčitek střídat své drahé polovičky, jak se nám bude chtít, protože tím nikoho nepodvádíme. A zároveň si kdykoliv můžeme udělat chvíli pro sebe.

Kdo bývá nejčastěji sám?

Buď to bývají muži, kteří jsou hodně závislí na své matce, že milují tu starostlivost, jsou na to zvyklí, tak proč by se toho měli vzdát? A pak jsou to takoví ti typičtí workoholici, kteří dávají přednost práci před čímkoliv jiným. A protože téměř každý workoholik tráví svůj volný čas prací, tak ani nevnímá, že je sám a nikdo mu nechybí.

Pár. Jaké jsou nevýhody, když jsou na život dva?

Tak samozřejmě, že ne vždy je to jednoduché, protože se musíme tak trochu omezit v prospěch vztahu, ale zároveň to děláme rádi, protože tu svou drahou polovičku milujeme a jsme schopni udělat téměř cokoliv, aby byla šťastná. Je nutné dělat jisté kompromisy a vždy musíme brát ohled na toho druhého. Taky se někdy dostaneme do nepříjemné situace, kdy se najde nějaká neshoda a může vzniknout hádka.

V čem jsou výhody, když se životem bojují dva společně?

Je dobré mít někoho, kdo vám pomůže. Někoho o koho se můžete opřít, když vám zrovna není hej. Takové toho človíčka, který vás vždy vyslechne, u kterého můžete vždy čekat otevřenou náruč. Je krásné vědět, že je tu někdo, kdo se na vás těší a chce svůj čas trávit s vámi. A vy můžete vždy bez ostychu jít a přitulit se, kdy se nám zachce.

Když je to poprvé – díl 5. Společná budoucnost

Když je to poprvé – díl 5. Společná budoucnost

Autor obrázku: Jenny Mealing

Kdysi jste započali milostný vztah s dnes již neodmyslitelnou osobou Vašeho života a chcete se pustit do společného žití v jedné domácnosti? Pak si rozhodně nezapomeňte uvědomit, co od soužití očekáváte. Dnes jsou stále častější případy, že se pár po chvíli společného života v jedné domácnosti rozešel či rozvedl, protože se vzájemně nesnesli a příčili se jim praktiky a zvyky toho druhého. Každý pár by se spolu měl naučit žít …a společné žití není ani tolik o změnách, jako spíše o toleranci.

Rozdílné představy

Váš vztah byl ideální až do doby, kdy došlo na zařizování společného domova? Každý máme jiný vkus a rozdílné názory – a že se neshodnete na úplně každé věci, ovšem ještě neznamená, že se hned musíte rozcházet. V mnoha případech lze oba názory skloubit v jeden a vytvořit tak vysněný domov pro oba (např. při zařizování koupelny, obýváku, výchově dětí apod.).

Často se ovšem stává, že jeden či druhý (většinou jsou to však ženy) zkrátka nesnese např. barvu, kterou by rád ten druhý …v takovém případě je třeba volit barvu, která bude vyhovovat oběma … A stejné je to i s výchovou dětí – ty většinou bývají více vázány na matku, a tak si matka myslí, že ví, co je pro ně nejlepší, i když to v nemálo případech nebývá pravda.

Ústupky neznamenají slabost!

Autor obrázku: Karin Dalziel

V některých věcech je zkrátka potřeba udělat ústupky …ne vždy a rozhodně by je neměla dělat pouze jedna strana. Velkou roli zde hraje umíněnost …oba dva si totiž myslí, že to vědí nejlépe – ale už málokdy jim dochází, že spojením názorů by mohli vytvořit něco, co se bude líbit oběma a zároveň to bude efektivnější.

Ne vždy může být vše podle našich představ a ne každému se musí líbit to, co se líbí právě Vám. Proto je nedílnou součástí společné domácnosti nejenom tolerance, ale i ústupky.

Musí to být vyvážené …

Pokud jste se naučili dělat ústupky a zároveň jeden druhého tolerovat ve všech směrech, je vše na dobré cestě …nicméně, tyto „oběti“ by měly být stejné na obou stranách, aby oba „žili ve stejné úrovni“ – pokud totiž dělá ústupky pouze jeden (a je jedno, jestli muž nebo žena), že to špatné, protože nemusí být spokojen/a. Ústupky by zkrátka měly dělat obě strany ve stejném počtu, ale i ve stejném rozsahu.