Každý, kdo se věnuje nějakému sportu, dělá jistě dobře pro své tělo. Se sportem máte větší předpoklad, že budete zdraví, nebudete trpět depresí a také budete mít hobby, které vás bude naplňovat. Otázkou je, kdy je ještě sport zdraví prospěšný a v jaké míře už může mít na člověka špatný vliv.
Hraje otec a bude hrát i syn
Ukázkou může být např. muž, který hrál aktivně fotbal a nyní se mu věnuje v podobě rozhodčího. Narodí se mu syn a ještě v plenkách rozhodne o jeho osudu, že bude hrát fotbal také aktivně. Co by to bylo dle něj za syna, kdyby se nepotatil. Navíc by to mohl brát i jako hanbu před ostatními, prostě jeho syn musí hrát za každou cenu. Jenže co dělat, když dítko fotbal nebaví, není dostatečně pohybově nadané a ze hry nemá vůbec radost. Navíc fotbal bere za nutné zlo, které dělá jen proto, aby byl otec spokojen.
Poradit by měl trenér
Jestliže dítě hra nebaví, neměli bychom ho nutit násilím. Pokud mu sport nejde, jistě to bude patrné jak při hře, tak se nebude těšit na tréninky nebo zápasy. Jestliže si nejste jistí, zda synka fotbal baví, nebo ne, jednou tvrdí, že ano, jindy fňuká… poraďte se s trenérem. Ten dokáže odhadnout předpoklady, které váš potomek má.
Aktivní hra je také časově náročná, nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Tréninky bývají např. 3x týdně, o víkendech pak zápasy. To si žádá flexibilitu jak dítka – omezení jiných kroužků, tak času rodiče, který bude dítě na tréninky vozit. Aktivní hra stojí měsíčně poplatek, také je potřeba investovat do vybavení, něco stojí i samotná doprava dítka všude možně po kraji, kde se zrovna utkání koná. Rozhodně nejde o aktivitu, kterou by si mohla dovolit každá rodina.
Jestliže je vaše dítě sportovně aktivní dobrovolně, je to fajn. Pokud ale chodí do fotbalu nebo jinde jen proto, aby splnilo vaše přání, není to dobře. Možná by ho mnohem víc bavilo kreslení, keramika, nebo obyčejná odpoledne s kamarády na hřišti.