Pro někoho hrozná vlastnost pro jiného návyk, ale všichni bychom byli radši, kdyby se tato vlastnost dala nějak odbourat, protože by nikdo nepřicházel o svůj čas.
Jak se k tomu člověk staví?
Někdo je trpělivý a vůbec mu nevadí, že bude muset o pár minut déle čekat, zvláště když jde o někoho blízkého. Ale jsou lidé, kteří jsou na tuto vlastnost doslova alergičtí, takže když nepřijde člověk na minutu přesně, tak na něj čekat nebudou a hold mají smůlu.
Jak takového člověka naučit dochvilnosti?
Pokud to je něčí vlastnost, tak odnaučit to bude složité a chce to mnoho trpělivosti. Nejprve začněte tím, že mu koupíte hodinky. A je důležité, abychom takovému člověku vysvětlili jak moc dopředu se musí chystat, aby vše stíhal a zprvu budeme muset na něj dohlížet.
Co, když hodinky má a stejně je stále nedochvilný?
To je těžké, ale i to se dá nějak vyřešit. Jak ? Nejlepším trikem je, že dané hodinky přesuneme třeba o deset minut dopředu, tak aby o tom daný člověk nevěděl a pak bude mít vždy deset minut k dobru. U některých se musí hodinky přetočit ještě o víc, ale každopádně to musíte udělat tak, aby se o tom tento člověk nedozvěděl, protože kdyby to věděl, tak by se vše vrátilo „do starých kolejí.“
Co když se nedochvilnosti nezbavíme, dá se s ní normálně žít?
Samozřejmě, že je mnoho lidí, kteří se nedochvilnosti nikdy nezbaví, ale pak to někdy může být problém, zvlášť když taková osoba hledá práci. Málokterý zaměstnavatel bude tolerovat neustále chození pozdě a právě práce může být jedna z motivací, která nám pomůže se nedochvilnosti zbavit. Pokud si najdete nějakého zaměstnavatele, kterému to nebude vadit či práci, která bude časově nezávislá nebo když budete pracovat doma, tak samozřejmě, že s nedochvilnosti můžete normálně žít.
Každopádně je vždy lepší a jednodušší se nedochvilnost odnaučit.